JELÍNKOVI
Vladimír Jelínek (narozen 5. 7. 1897 ve Vizovicích) zdědil se starším bratrem Rudolfem Jelínkem v roce 1919 pálenici svého otce Zikmunda Jelínka, již založil v roce 1891 v Chrastěšovské ulici ve Vizovicích (a později přenesl do Slušovské ulice). Podnik provozovaný pod firmou Zikmunda Jelínka synové pracoval do roku 1926, pak se bratři rozdělili, přičemž Rudolf Jelínek nasměroval pod svým jménem vizovickou slivovici ke světovému věhlasu. Vladimír Jelínek vedl svou pálenici ve skromnějších podmínkách, přesto i on zahájil v roce 1938 zámořský export svých výrobků. Podobně jako Karel Singer byl také zapojen do komunální politiky a správy, a například ve volbách roku 1927 oslovil jako hlavní představitel židovské strany ve městě i řadu nežidovských voličů. Svůj aktivní postoj si zachoval i po okupaci, kdy se zapojil do domácího odboje. Pro tuto činnost byl zatčen gestapem v dubnu 1940 a odeslán do koncentračního tábora ve Flossenbürgu, kde 10. 6. 1942 zahynul. Jeho manželka Ida Jelínková (narozena 8. 3. 1900 ve Vizovicích jako Ida Weissová), dcera jiného vizovického palírníka Mořice Weisse, byla s dcerou Annou Jelínkovou (narozena 1. 8. 1930 v Brně) a synem Tomášem Jelínkem (narozen 30. 1. 1934 v Brně), deportována s ostatními vizovickými židy 21. ledna 1943 do sběrného střediska v Uherském Brodě a odtud 23. ledna transportem Cn do Terezína. Velká část tohoto uherskobrodského transportu byla z Terezína téměř obratem (již 26. ledna 1943 transportem Cs) poslána do Osvětimi, a to včetně Idy Jelínkové s dvanáctiletou Annou a devítiletým Tomášem. Ze 7000 lidí odvlečených v těch dnech z Terezína prošlo na příjezdové osvětimské rampě selekcí 1365 osob, ostatní, bez výjimky děti a staří, byli nahnáni do plynových komor.
SINGEROVI
Karel Singer (narozen 6. 9. 1864 v Jindřichově u Hranic) byl významný palírenský podnikatel, který se do Vizovic přistěhoval v roce 1893 jako nájemce pálenice Šimona Frische ve Štěpské ulici, která byla nejstarším a největším podnikem v oboru ve městě. Už v roce 1895 podnik koupil a provozoval nadále pod firmou První vizovická pálenice Karla Singra. Záhy se prosadil, o čemž svědčí medaile pro jeho výrobky z výstavy v Paříži (1900) a Státní cena ministerstev obchodu a orby (1904). Vedle podnikatelských aktivit se věnoval také práci pro město jako dlouholetý člen obecního zastupitelstva, komisí (zejména finanční) a ve správě Spořitelny města Vizovic. Jako respektovaná osobnost se zúčastnil uvítání prezidenta T. G. Masaryka při jeho průjezdu městem v roce 1928.
S manželkou Janou (1874 – 1920) měli syny Arnošta, Františka a Bedřicha. Zatímco František se stal právníkem v Praze, další dva synové se zapojili do rozvoje otcovy firmy. Po Arnoštově úmrtí (1934) se Bedřich Singer stal v podniku otcovou pravou rukou a podílel se též na prvních exportech Singerovy slivovice do USA v roce 1937. Krátce před německou okupací v březnu 1939 vycestoval do Ameriky, odkud se marně pokoušel vyjednat vystěhování svých blízkých: zejména manželky Loty Singerové (narozena 30. 12. 1913 v Praze jako Lota Roubíčková) a dětí Jany Singerové (narozena 25. 11. 1933 v Praze) a Tomáše Singera (narozen 9. 4. 1937 v Praze). Obě děti, které se s maminkou přestěhovaly do Prahy, byly zařazeny do posledního záchranného vlakového transportu Nicholase Wintona, který však byl 1. září 1939 po vypuknutí války vrácen zpět. Karel Singer se k dětem do Prahy přistěhoval v roce 1940 s druhou manželkou Štěpánkou Singerovou (narozena 25. 4. 1884 v Jindřichově Hradci jako Štěpánka Taubová), jíž se Vizovice staly domovem v roce 1922.
Manželé Štěpánka a Karel Singerovi byli deportováni z Prahy do Terezína 20. července 1942 transportem AAs, z Terezína pak 26. října 1942 transportem By do Osvětimi, kde byli zavražděni v plynové komoře. Snacha Lota s dětmi Janou a Tomášem byli deportováni z Prahy do Terezína 8. září 1942 transportem Bf, z Terezína do Osvětimi transportem Dr 15. prosince 1943. Vězni tohoto transportu nebyli v Osvětimi podrobeni selekci, nýbrž umístěni v tzv. „rodinném táboře“ v Březince. Tento tábor byl likvidován v červenci 1944, Lota Singrová s jedenáctiletou Janou a sedmiletým Tomášem byli mezi 10. a 12. červencem 1944 povražděni v plynových komorách.
Lotin manžel a otec umučených dětí Bedřich Singer se po válce vrátil z Ameriky a restituoval rodinný podnik ve Vizovicích, po znárodnění v roce 1948 se však natrvalo přestěhoval do Chile, kde založil novou rodinu. Synovi, který se mu tam narodil, dal po zabitém otci jméno Carlos.
Fotogalerie 10 fotek
